Já Miki a moje nejlepší kamarádka Kika jsme dne 21.3.2006 byli snad nejšťastnější holky na světe. A nejeli jsme tam jen tak, ale na koncert té nejlepší kapely na celém světe... ,,Uvidíme Tokio Hotel", beželo nám hlavou cestou tam. Uvidíme je jako jedny z mála českých fanynek. Když jsme přijeli k Stadhalle(Halle D), už bylo 18:00 a koncert začínal už za půl hodiny. Parkovali jsme v garážích pod halou a proto jsme šli jiným vchodem, vchodem kde kontrolovala nějaká stará protivná paní a nechtěla nás tam pustit s foťákem ani kamerou, ještě že ty mobily jsme si tam mohly vzít.... Když jsme konečně byli ve vnitř , hnedka jsme zamířili do TH Shopu, kde prodávali spoustu triček, hrnečků atd...Pak nám zazvonil telefon. Volala Ashlee, další kamarádka která tam jela až z Karlových Varů...pěknej kus cesty, mno a sešli jsme se tam u jednoto z těch TH Shopů. Když jsme si nakoupili plakáty, tak jsme šli tam, kde se koncet bude odehrávat. Ještě nám zkonstrolovaly vstupenky a byli jsme tam:) Bylo tam moooc lidí(četla jsem že 8000) a my se chtěli prodrat co nejvíc dopředu, ale nikdo nás moc nechtěl pustit, než když jsme začali každému česky nadávat a dělat si z Rakušáků srandu, že nám nerozumí..potom jsme se tam rozmachovali s plakáty a pár lidí se neobešlo bez toho aby jsme se do něj netrefili:D Já omylem bouchla do hlavy i nějakého tatínka:D Když už bylo čekání dlouhé, konečně vyskočili BLOG27. Zazpívali 5 písniček(Stay out of my way, Hey Boy, I´m callin you, Wid out Ya a Uh la la la).Celí jejich vystoupení trvalo asi 20 minut a pak ....zase se rožlo a začalo to nekonečné čekání, obrovské napětí a křik...Po 5 minutách se ten křik ale ještě více zesílil, protože to bylo tady. Tma, rany, tajemný zvuk s křikem Billa...a vše bylo přehlušeno, skoro nic nebylo slyšet, jen řev fanynek.. Potom se najednou pod Tomem rozsvítilo červené světlo a celé to začalo, on hrál na kytaru začínající akordy písničky Jung Und Nicht Mehr Jugendfrei, k němu se postupně přidal Georg a Gustav, Bill sice už také zpíval, ale na podium vyskočil až když začínal refrém songu a všichni ho s ním pěli. Bylo to úžasný..my vidíme Tokiáky...a jsou jen kousek od nás.. a zpíváme s nimi a také křičíme jejich jména atd... Po pár písničkách začala bouřka, myslím jen zvukově..zvukaři totiž pustili hromy a melodii k DDM, osvětlovači dělali blesky a bylo tma..pak se rozezněly Gustavovi bubny a Billův hlas řekl:Durch den monsun... a všichni zase ječeli, Bill ani nemusel zpívat, protože celá hala ho překřičela.Kluci zahráli všechny songy z alba Schrei + Thema nr. 1, Schwarz a taky jejich novinku Frei im freien Fall. Celé to trvalo jen 1 hodinu a 15 minutek,ale rozhodně to stálo za to. Když odešli po skladbě Unendlichkeit, všichni křičeli: Zugabe! Zugabe! Zugabe! a také Wir Wollen Tokio Hotel! TH to nedalo a museli se vrátit, chtě nechtě:D Ještě jednou dali DDM a pak byl totální konec! Bill řekl:Viel dank Wien!!Dankeee:D a pak zamával a odešel. Tom ještě zahrál menší sólo na kytaru, pak ji sundal, napil se a svoji flašku hodil do davu fans, zvedl ruce uklonil se seskočil z bedny co mu překážela v cestě a odcházel, Goerg to samé a Gustav tam stál asi 5 minut a pořádně si to všechno vychutnával:D Když už pak odešli všechni a rozvítilo se, bylo po všem:( Najednou se tam začali shromážďovat technici a rozmontovávali podiem, obrazovky atd...Potom se všechny fans přesunuly ke dveřím, my jsme mysleli že tam jsou TH, ale ona jen blbá TV ORF...mno pak jsme tam začali po zemi sbírat plakáty, transparenty atd...sice to bylo asi pro ty Rakušanky trapný, ale kde jinde je pak nejdem, obrázky, postery z německých časopisů co se u nás neprodavaj...měli jsme toho dost... a tak jsme šli za mím tátou a jeho přítelkyní(oba též byli na koncertě, jen stáli jinde:D a na TH maj dobrej názor, před tím je vůbec neznali a už je dokonce i viděli a ani nechtěli). Když jsme už museli jet domů, ještě jsme si koupili kalendáře za 10eur jeden. Posbírali letáčky s TH co tam rozdávali a odcházeli z5 do auta. Za Vídni mi ještě taťka zastavil na benzínce Schell a tam jsem si šla koupit časáky. Měla jsem 2 stejné a u pokladny se mě ten rakušan zeptal, jestli chci vážně 2 a já že ano, ale jen jsem zakývala hlavou a vycucla ze sbe:ehmm:D Potom po mě chtěl drobné ale já mu nerozuměla kolik přesně a ještě že přišel táta... mno a když jsem odcházela tak jsem byla ještě pořád zmatená a řikám místo Aufwiederzen, ,, Naschle" :D Pak už jsme jeli domů a na mobilu si pouštěli videa ...Bylo to upe moooc super koncert a všem přeji, aby také nějaký zažili.